Já se zakoukal do Corn?

Po posledním zápisku se toho zase poměrně dost událo.

Konec prázdnin jsem po návratu Corn trávil v její společnosti, dokonce jsme se vydali na nějakou párty, na kterou jsem nejdříve vůbec nechtěl jít. Abys to pochopil, většina lidí mě úplně v lásce nemá a tak mi bylo jasný, že tam budu tak trochu navíc. Corn ale asi pochopila, jak se cítím a celou dobu se držela se mnou, dokonce se o mě přede všemi opírala a několikrát o mně i mluvila. Ty výrazy stály za to a sled událostí, jež následoval po její otázce mířené na Mayu B., bych si nechtěl nechat ujít.

Cesta do školy utekla poměrně rychle, ve vlaku i v kočáře jsem moc nevnímal a hostina se letos taky moc nevlekla, takže jsme se brzo ocitli všichni na koleji, i s těma pár prvákama, kteří překvapivě vypadají celkem fajn.

Většinu školního roku jsem ale zalezlý, až na pár výjimek, jako je třeba válení se ve vaně s Corn, trávení halloweenu s Corn nebo třeba vánoc... ano, s Corn. Vlastně bych po ní mohl tenhle zápisek pojmenovat, bude tu zmíněná ještě hodněkrát.

Dnes mi však od ní přišel dopis, který mi trochu zamotal hlavu. Myslím, že oba začínáme zjišťovat, že to co se mezi námi děje není jen tak. Já jsem si tím teda jistý, byl jsem to já, kdo naší zmijozelské Maye oznámil, že jsem se zamiloval a že mi její (jako Mayi) doteky nepřijdou správné (ne, že bychom dělali kdo ví co, válela se po mně na koleji na gauči, což dělala i dřív, ale stejně) a že bych tam vlastně radši ležel místo ní s Corn. Ačkoliv mi vysvětlila, že to válení nic neznamená a že by se mnou nic neměla, bylo mi líp, když si nakonec lehla zpět na svůj gauč. A to jsem ani nezmínil, co se dělo večer předtím.

Abych se k tomu ale dostal, musím to vzít popořádku. Když jsem se potkal s Corn ve vstupní síni a dali jsme se do řeči, rozhodl jsem se jí dát konečně dárek k narozeninám, který jsem si na pokoji syslil už nějakou dobu. K prstenu s černou perlou, který ode mě dostala už o prázdninách, jsem jí dokoupil náramek, taktéž s černými perlami. Hlavními na něm ale byly přívěsky s počátečními písmeny našich jmen. Teda - C, L a T jako Taz. To je její kocour. Do obálky jsem jí pak vložil přání s poukazem na společný výběr kotěte, u kterého počítám s dokoupením přívěsku, až zvolíme nějaké jméno. Napadlo nás totiž, že mít kamaráda nebo kamarádku pro Taze vůbec není od věci a že je to další krok, jak se vzájemně sblížit. Pak už měla v balíku jen tričko.

Vypadala po rozbalení celkem spokojeně, ale zároveň i nějak zadumaně. Pak z ní vypadlo, že mi musí o samotě něco říct. Máme totiž ve snoubenecké smlouvě napsáno, že si musíme říkat všechno - i to, co bychom nejradši neříkali. Zalezli jsme si do umýváren a z ní nakonec vypadlo, že dělala něco, co tu nebudu ve vší slušnosti popisovat, s Abby. Kdyby to skončilo větou "může za to flaška", asi nad tím mávnu rukou, ale ono to tak nebylo. Když začínala být naměkko, došlo mi, že mi to neříká jen aby si odškrtla, že splnila co měla, ale že evidentně ví, že s tím nejsem moc v pohodě. Nemohlo to dopadnout jinak než objetím a konečným snažením se ji aspoň trochu rozveselit.

Večer se pak na koleji odehrálo trochu již zmíněné divadlo ze strany Mayi. Nakráčela si na kolej v něčem, co prý nazývá pyžamo, mně i Gab to ale přišlo spíše jako hodně odvážné prádlo. A přehoz přes ramena (ne, že by jí to na nich drželo) tomu moc nepomohl. Návrhem pak bylo zahrát si flašku, i s Miou, která se mezitím přidala. Mohlo mě napadnout, že to nebude jen tak. Hned první úkol pro Gab jsem schytal sám a skončil jsem s makeupem. Následovalo několik otázek, sexy (jak to samy nazvaly) taneček se zpěvem v podání Mayi a Gab, mé nezodpovězení otázky a nucené sundání košile (kterou mi mimochodem sundala Maya současně se sezením mi obkročmo na klíně), jejím úkolem políbit každého v místnosti na jakékoliv místo (kde se opět ráda ujala provokace mojí osoby) a zakončeno polibkem s Miou.

Hned druhý den jsem na Corn všechno vyklopil. Z jejího výrazu nešlo moc přečíst, útěk na kolej mi už ale nepřišel jako kdyby to vzala v klidu a potvrdila mi to následně i Viann u večeře. S tou a s Gab jsme se ještě vydali na sledování hvězd (z toho mi šla hlava kolem, ale na mapu jsem nakonec něco zakreslil - prý je to snad Orion, ale pravděpodobně jsem byl tak mimo, že mám jen zakreslený nějaký náhodný hvězdy). Mapu jsem druhý den ráno poslal Corn s dotazem, jestli je v pořádku a že na ni myslím. Následovala odpověď a již zmíněný dopis, kvůli kterému se tu teď z toho vypisuju. V podstatě mi naznačila, že nenese dobře moji informaci o puse s Miou a že se asi bojí, jak moc je to mezi náma vážný a jestli do toho jít nebo ne. Na konci sice napsala, že si to nemám vyložit jako 'odsnoubení', ale já si to přesně takhle vyložil a přesně toho jsem se celou dobu bál.

No, takže kdo ví.

Spát jsem šel pozdě - probíral jsem to s Gab, pak jsme probírali zvířata, pak jsme probírali, v čem jsem dobrej a v čem marnej (spíš teda marnej, protože na nic dobrýho jsme nepřišli) a co bude dál. Nevím, jak ráno vstanu.

Což mi připomíná - byl jsem dneska dopoledne běhat a cvičit s Dantem a mám v plánu v tom pokračovat, takže příští zápisek už budu psát svýma namakanýma rukama!

To byl vtip. Čus bus příště!