Kdyby mi někdo řekl, že to s holkama bude tak těžký, tak se zahrabu do postele a nevylezu z pokoje. Ale můžu si za to sám, zachoval jsem se jako blbec a přestože u mě převažuje v posledních dnech skvělá nálada díky nerozlučné dvojici Gab a Maya, v podvědomí pořád vnímám Miu jako osobu, ke které jsem se zachoval jinak než jak jsem měl.
S první zmíněnou dvojicí jsem totiž začal trávit poměrně dost času, vídáme se před hodinami, na jídle a večer na koleji. Dohnal jsem kvůli nim i kouzla, který jsem promeškal a eseje, které se ještě daly dopsat před skončením školy. Dokonce mě zkazily natolik, že se občas po večerce objevím jinde než na gauči na koleji.
S Gab je to ale úplně jiné. Jsme spolu čím dál víc, ukazuje mi místa, který na hradě neznám nebo by mě nenapadlo na nich trávit čas (jako třeba sezení na polínkách v mučírně), občas se sami sebe nepatrně dotkneme na ruce, ať už omylem nebo úmyslně a přesně to bylo kamenem úrazu. Začali jsme z toho být oba v rozpacích, ale bylo to hezké, takže to pomalu přešlo k držení se za ruce a objímání. Což samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí ostatních. Jak jsme později zjistili, Mia na nás v takový moment narazila a samozřejmě se jí to nelíbilo. Jak už jsem zmínil, zachoval jsem se jako blbec, hlavně proto, protože jsem se s Gab začal cítit skvěle a Mie jsem to měl co nejdříve oznámit. A to jsem neudělal. Došlo mi to, až když nás vyhnal rozpadající se hrad (tenhle rok nic zvláštního) do stanů na pozemky školy a Mia mi to sama naznačila po dlouhým rozhovoru s holkama. Cítil jsem se fakt hloupě, ale nějakým způsobem jsme si to vyříkali. To se ale nedalo říct o Gab, s tou odmítla jakýmkoliv způsobem navázat řeč a naopak se několikrát stalo, že si to navzájem daly pěkně sežrat.
V každým případě, s Gab jsem se snažil být o to víc a Maya mi s tím pomáhala. Někdy se nám povedlo jí náladu zlepšit, jindy zase ne tak jak bych si představoval. Když jsme takhle jednou večer posedávali na koleji, naznačil jsem v hloupé větě, že jsme "jakože spolu". Ne že bychom byli, zatím mezi námi nic takového nepadlo. Zarazili jsme se všichni tři, ale povedlo se nám to zakecat. V hlavě mi to ale hlodalo dál a nemohl jsem to takhle nechat. O tom ale zase příště, chci to mít zapsané na čisté stránce jako něco, co pro mě moc znamená.
Σχόλια