Jako bych to snad zakřikl nebo co. Poslední zápis jsem ukončil tím, že pokud nás budou nutit seznamovat se s jinýma skupinama, tak to už asi nedám. A hádej co...
To si tak jednoho dne vařím lektvary, když mě při kontrole teploty vyruší sova. To se mi moc často neděje, málokdy mi někdo píše, takže už jen to bylo zvláštní. Že jsem ji málem pocákal horkou vodou, když jsem se s leknutím otočil k ní, bych se moc nechlubil, ale nakonec v pořádku zašustila křídly a odletěla. Škoda, mohli jsme mít kuřecí ... teda soví vývar.
Nicméně v obálce ležely dva, možná tři lístky, ve kterých stálo, že mi byla přidělena osoba z jiného týmu a že ji mám najít. Cože co? Už jsem se smířil, že mám nový parťáky, víc jich nepotřebuju!
Na jednom z lístků byly indície. Haha, nic lehčího mi dát nemohli. Zrzka. Těch na škole moc není a navíc i zbytek popisu seděl jen na jednu osobu. Aisha - problesklo mi hned hlavou. Shodou okolností jsem ji zároveň o pár chvil potkal, když jsem se vydal na kolej. No musím říct, že zrovna touhle osobou nepohrdnu, dobře se s ní kecá (když už na to dojde) a umí být akční, to potřebujeme. Jak mi bylo navíc později řečeno, ne že by mě to překvapilo, přidal se k nám zároveň s ní i Owen. A bylo to.
Bohužel s blížícím se halloweenem a s trávením více času v týmech jsme se s Gab trochu odcizili. A nejen s ní. Vůbec to začalo být na koleji divný, málokdy se tam někdo objevil a když, tak jsem tam zase pro změnu nebyl já. Mayu jsem taky dlouho pořádně neviděl a zachraňuje to jen po večerech otevřenej koutek, kam rád zajdu na čaj. To že mě tam jednou večer kvůli sázce políbila nás ale jen usvědčilo v tom, že "ségry" a nejlepší kamarádky se nelíbají. Bylo to dost divný a snad na to co nejdřív zapomenu. Gab ani slovo!
V každým případě nastal halloween, který letos zahrnoval jednu ze soutěží na školní rok. Konkrétně bylo úkolem vytvořit v týmu kostýmy, obejít kabinety profesorů a vykoledovat co nejvíc sladkostí. Hned jsme měli jasno, budeme za opice. Takže si každý z týmu vybral jednu z opic - stejně to za mě vyhrál Isaac s paviání červenou prdelí - a šlo se na věc. Některý profesory jsme rozesmáli, někoho naštvali (toho bručouna co má kabinet skoro až nahoře) a někoho opět zase rozesmáli. Večer utekl jako voda a já se po tom lezení na stromy a běhání po schodech po čtyřech nemohl druhý den hnout. I tak to bylo ale super a perfektně jsem si to užil!
Opmerkingen