Když jsem minulý zápis nazval Ups and downs, ještě jsem netušil, že teď to bude platit víc jak minule. Protože se toho zase odehrálo hodně a já neměl sílu to dřív dát dohromady, přicházím s tím až teď. Tak se drž, je to jízda:
CORN
Rád bych začal něčím příjemnějším, ale to co se odehrálo o Silvestru přebilo všechno co mi do té doby mezi námi dávalo smysl. Viděli jsme se nejdřív jen u vstupu, kde byla s holkama. Nechtěl jsem za ní hned běžet, tak jsem si šel po svým i s vědomím, že tam je a že se později najdeme. No, našli. Nebo jinak řečeno, našla si ona mě. Zrovna, když jsem se skvěle bavil.
Odtáhla mě bokem, což by nebylo tak divný, ale po dřívějších dramatických rozhovorech mi hned bylo jasný, že se něco děje. A najednou spustila. Isaac mi dal vánoční dárek – sebe. A se vším všudy.
V ten moment jsem se zmohl jen na přání šťastného nového roku a odešel jsem.
ELENA
Po celém tomhle incidentu jsem se vydal najít společnost, se kterou jsem trávil večer i předtím. Byla mezi ní Elena, Odette a naše Maya. Vcelku rychle jsem na ně všechno vychrlil. A protože se holky na večer vybavily alkoholem, hrál v tom taky velkou roli.
Na hrad jsme odcházeli tedy posilnění alkoholem dost dlouho po ohňostroji, dokonce se smíchem. Po příchodu na kolej, již oddělení od El, se celý večer trochu zvrhnul. Téma pokračovalo v souvislosti se vztahy, až to zakončilo líbání všech nás třech. Odett s Mayou, já s Mayou a zakončilo se to mnou a Odette. A u té bych nikdy nevěřil, že se to stane. Ale bylo to fajn, i chvilku po tom, co Maya už odešla.
Další dny a Valentýn jsem ale trávil s Elenou, aniž bych se zmínil o tom, jak ten večer bez ní dopadl. Vzala mě mezi svoje kamarády, vídali jsme se přes den i po večerech a ve zkratce se vrátilo to, co mezi námi už kdysi probíhalo o prázdninách (a ještě víc). A já se díky tomu lépe odboural od Corn. Vrátil jsem jí věci (včetně dárků i našich pravidel a dalších) a kromě občasného stěžování si ostatním lidem po jejich dotazu, kde ji mám, jsem to z hlavy úspěšně vypustil. Asi i proto, že jsem věděl, že dřív nebo později se to mezi nimi stane zase.
Bohužel jsem celou tuhle pasáž zakončil tak, jako to u mě většinou bývá. Elena si všimla, že nejsem v pohodě a že se moje myšlenky stáčí jinam. A já to popřít nemohl. Se slovy, že mě nějakou dobu nechce teď vidět, odešla.
TIERNEY
Moje myšlenky totiž zaplnila osoba, o které jsem se ti ještě nikdy pořádně nezmínil. Když už jsme spolu mluvili, tak to většinou bylo jen prohození pár slov. Vždycky jsem z ní totiž cítil jistou nevraživost a tak mi bylo proti srsti, že bych se měl do její blízkosti vnucovat. Opak je ale pravdou. Vzhledem k tomu, že jsem po ní koukal už v minulosti (čímž se nerad chlubím), i přesto, že jsem věděl, že má rozum a že by mě okamžitě odpálkovala, mě to k ní začalo přitahovat.
A s posledními dny to podpořil i fakt, že mi dává sežrat jakoukoliv lichotku či snad snahu o upoutání její pozornosti. Já vím, já vím. S někým chodí a já bych se do toho nerad vměšoval, nicméně si nemůžu úplně pomoct. Udělá mi radost i pouhý pozdrav, který mi za celý den věnuje. Proto se začínám bát, že se ve mně v její blízkosti odehrává něco, co bych měl honem rychle vytěsnit.
A OSTATNÍ
Během zmíněných dnů jsem se také ale potkal i s dalšími lidmi. Amálka mě vytáhla do skleníku zalít rostliny (který jsem viděl snad poprvé v životě), zúčastnil jsem se akce před Valentýnem u Mayi a Odette v Tardisu (což bylo mimochodem taky fajn – a samozřejmě ne proto, protože jsem se vykecával s Tie u baru) a v neposlední řadě i se Cindy, která teď prožívá svoje trable, které se mi rozhodla sdělit, což byl sice docela šok, ale zároveň mě to taky pořádně potěšilo.
Jo a jako jediná si vzpomněla na moje narozeniny!
Proto už si pár dní před spaním dokola pouštím skřítka říkajícího "Mám tě rád".
Snad si toho můj nový spolubydlící Eric nevšiml.