Tak máme za sebou skoro celé prázdniny, zbývá už jen něco málo do odjezdu zpátky na hrad. Na jednu stranu se těším, ale na druhou byly tyhle prázdniny jedny z nejlepších, které jsem zatím zažil.
Ze začátku to tak úplně nevypadalo, hodně lidí se rozuteklo domů a ani s Gab jsme se nějakou dobu neviděli. Nenapadlo mě teda nic lepšího než se sbalit a odjet na pár dní také. No doma jsem kromě dědy nikoho nenašel, jak jinak, takže jsem tam toho času moc nestrávil a raději se zase vrátil zpět s nadějí, že se už někdo mně blízký vrátil. A ono fakt jo. Hned druhý den po příjezdu jsem objevil Mayu, časem se pak objevila i Gab. Dozvěděl jsem se, že tráví teď hodně času v útulku, kam chodí hlídat psy a na rybách, kde zas pro změnu po hlídání relaxují. Na jejich podnět jsem se rozhodl do útulku zapsat taktéž, peníze navíc se hodí a ještě to vypadalo, že budu mít plány na prázdniny.
K mýmu překvapení se mě dokonce rozhodli přijmout a hlídání mohlo začít. Dostal jsem na starosti fenečku jménem Snowflake (jak příhodné v létě) a hned jsme si padli do noty. Trávíme spolu skoro každý den. Nejvíc se nám na venčení osvědčil menší lesík kousek od útulku. Někdy tam jdeme i společně s holkama, aby se psi vyřádili spolu. No loučení bude asi krušný, ale třeba se s ní ještě uvidím.
Rozhodl jsem se přece jen se ještě jednou otočit doma. A dokonce jsem našel mamku, která mi ale odmítla sdělit, proč je tam sama a jen dokola omílala, že je táta v práci. Nechce se mi tomu věřit, málokdy je vidím odděleně a navíc nečekala, že se tam zrovna v ten den objevím. Nechal jsem to být, ale bůhví co tam najdu příští prázdniny. V dopisech to všechno vypadá krásně.
Letos mě ani moc velký nákupy na novej školní rok nečekaly, nakoupil jsem převážně věci na lektvary a něco málo na sebe. Ne že bych to měl ve škole pořádně kdy unosit, když mám na sobě hlavně uniformu, ale nemůžu Gab dělat ostudu. Ano, stále jsme spolu a ne, ještě to se mnou nevzdala. Měl bych si vždycky před spaním zajásat, že se mnou zvládla vydržet další den!
Někdy to sice bylo horší, hlavně s Mayou, která od nás mizela čím dál víc, jakmile jsem se zjevil nebo se naopak rozhodla bojkotovat jakýkoliv naše návrhy na odpoledne, ale my si zvládli prázdniny užít i tak (jasněže nás to stejně mrzelo). Jakž takž jsem si to s Mayou později vyříkal, no i přesto jsem si připadal jako když spolu chodí ony dvě a já se mezi ně snažím jen vecpat.
Uvidíme ve škole, teď mě čeká balení a psychická příprava na další školní rok, tak zase někdy!
Comments